Řecko | Evropa | Přidat do záložek
Na úvodní stránku
Napsat vlastní cestopis
Foto galerie
Video galerie
Recenze hotelů a apartmánů
Recenze taveren
Diskuzní fórum
Přihlášení
Uživatel nepřihlášen.
OnLine: 0 | 1
Přihlášení
© 2011 Cestujeme Tureckem
webmasterrecko.name

Zeměpis, podnebí a vegetace

Tisknout dokument

Zeměpis Turecka

Dnešní Turecko se rozkládá pouze na malé části bývalé Osmanské říše, která ještě před I. světovou válkou sahala od Adriatického moře k Perskému zálivu, tj. Indickému oceánu.

Větší část současného Turekca je na Asijském kontinentu a říká se jí Anatolie nebo Malá Asie. Východní Thrákie ne Evropském kontinentu má rozlohu pouhých 23 000m2.

Průměrná výška náhorní planiny Střední Anatolie je 800 m nad mořem (s mírným zvyšováním od západu na východ). Postupně se nadmořská výška zvyšuje až na 2 000 – 2 200 m ve Východní Anatolii. Pohoří Taurus na jihu země je paralelní k Středozemnímu moři a jeho průměrná výška se pohybuje kolem 2 500 m ( některé vrcholy však dosahují až 4 000 m.n.m.) Pohoří Pontské na severu je paralelní k Černému moři , jeho výška je kolem 1 500 m, ale směrem na východ dosahuje až 3 600m. Pohoří v Západní Anatolii je kolmé k Egejskému moři a vytvořilo tak velmi nerovné pobřeží plné zákrut a zálivů. Mezi těmito horami vznikly úrodné planiny zavlažované už od dávných dob řekami Selinus, Meandros, Castros a Pactolos.

Na jihu země, řeky, zásobené vodou z roztátého sněhu, stékají z hor Taurus do moře. Nánosy těchto řek utvořily větší či menší úrodné pláně. Na náhorní planině směrem na východ od Solného jezera se nachází několik sopečných útvarů, vysokých 3 000 – 4 000 metrů nad mořem.

Největší z nich je Ararat (5 165 m.n.m) ve východním cípu země. Ve stejném regionu je i největší jezero Turecka, Van s rozlohou 3 600 m2.

Široké pláně Východní Anatolie jsou hlavně pro pastvu, ale v nižších polohách se najdou i místa vhodná pro pěstitelství (pláň Igdir), řeky Eufrat a Tigris, pramenící v této oblasti, zavlažují území Jihovýchodní Anatolie (horní Mezopotámie) a pak opouštějí Turecko. Hory Černomoří jsou příliš blízko pobřeží, proto se zde nachází jen několik málo úrodných plání vzniklých nánosy, např. Bafra a Carsaba. Okolí Marmarského moře tvoří roviny s jen několika málo vrchy, s velmi úrodnou půdou, zvláště v Thrákii.

Podnebí a vegetace

Velká část Turecka je ovlivňována klimatem Středomoří. Vzhledem k tomu je zde v létě teplo a sucho, v zimě mírně a deštivo. Ve Střední Anatolii a zvláště ve Východní Anatolii je rozdíl teplot léta a zimy a dne a noci velmi vysoký. Nejvyšší spad deště za rok je v Černomoří, obzvláště v jeho východní části.

Planiny Střední a Východní Anatolie jsou převážně holé a téměř suché. Kolem řečišť jsou k vidění velké topolové háje.

Po tisíce let byly zdejší lesy devastovány a káceny. V horách kolem planin však odnes rostou lesy bohaté na různé druhy stromů.

Na jihu země převládají nízké kosodřeviny a křoviny.

Vlivem struktury země a podnebí není Turecko bohaté na podzemní vody a velké řeky. Žádná z řek není vhodná pro lodní přepravu.